Veganství v posledních letech na pomyslné křivce oblíbenosti vystoupalo skutečně vysoko. Živočišné produkty ztrácejí svou dosud neotřesitelnou pozici v českých kuchyních a začínají je nahrazovat čistě rostlinné ingredience. Čím to je? Proč se lidé dobrovolně vzdávají masa a vydávají se cestou lemovanou rostlinami?
Kosmopolitní osvěta, globální oteplování, problém uhlíkové stopy, etika, soucit, nesouhlas se zabíjením a zneužíváním zvířat pro jakékoli účely, či zdravotní důvody. Všechny tyto aspekty stojí za markantním rozhodnutím drasticky změnit jídelníček. Někdy ten důvod může být jen jeden, jindy se propojí více příčin dohromady.
TIP: Veganských receptů je nespočet. Namátkou lze vybrat pokrmy z bulguru, recept na nejlepší hummus z dýně, nebo veganskou pizzu.
Pravdou zůstává, že současný stav populace, který každým dnem narůstá o dvě stě tisíc, je z dlouhodobého hlediska neudržitelný. Pokud by každý obyvatel planety Země konzumoval tolik masa, jak průměrný Američan, byla by pro nasycení všech hladových krků potřeba celkem tři a půl planety.
Na druhou stranu, pokud by se každý obyvatel planety začal stravovat vegansky, uživila by Země nakrásně deset miliard lidí. Utopická, avšak relativně nevyhnutelná idea. Veganství je na celosvětově narůstající trend, snažící se o udržitelnost. Svědčí o tom mimo jiné obrovský nárůst vyhledávání termínu „vegan“ ve vyhledávači Googlu.
Pro většinu české populace je dosud veganství považováno za krajní styl stravování, extrémní forma hazardu se zdravím a snaha se zviditelnit. Mezi lidmi, kteří vládnou zkušeností s veganstvím a znají rozdíl mezi veganem a vegetariánem, převažuje mládež do 35 let. Zatím pouze 4 % Čechů nejí maso. V poslední době však počet veganů v ČR roste.
Také ve světě je veganský životní styl stále více populární. Kromě herců to jsou ale i politici nebo modelky. Které další světově slavné osobnosti jsou vegani a co je vedlo k vyřazení živočišných produktů ze svých jídelníčků?
Právě tito jedinci nejvíce sledují trendy, orientují se v problematice klimatických změn a osud planety jim není lhostejný. Veganství je plné energie i soucitu.
Vegany se lidé nejčastěji stanou po návštěvě velkochovu a jatek. Ovšem vynechat jen maso nestačí. Nelze se vzdát masa a nenahradit ho nutričně odpovídajícími surovinami. Člověk uvažující o přechodu z masité stravy na vegan stravu musí vzít v potaz doplňování důležitých vitamínů a minerálů pro vegany, zejména vitamín B12 a D.
Nutriční deficit by mohl v organismu způsobit více škody než užitku. Zprvu postačí postupovat pomalu a vynechat maso třeba jen jeden den v týdnu. Postupně bezmasé dny přidávat a mezitím se učit poznávat jednotlivé živiny a nutrienty.
Zhruba každý desátý Čech má zkušenosti s veganstvím a celkově počet veganů v ČR roste. Češi se učí vařit veganské recepty a kombinovat chutě, čemuž výrazně napomáhá nabídka veganských výrobků a dokonalých rostlinných náhražek masa v obchodech. Rostlinné náhražky masa přibývají na pultech.
Díky většímu množství veganů v republice by tak někoho mohla napadnout otázka „proč být vegan?“ Kromě dalších důvodů se může jednat především o lásku ke zvířatům, ale také zdravotní důvody.
Rostlinné (bezmasé) maso mívá klasickou podobu uzenin, párků, klobás nebo karbanátků a bývá často tím, co jedí vegani. Polemika však zdaleka nekončí. Názory pro a proti se pravidelně střídají na miskách imaginárních vah, ovšem dalo by se říct, že výhody veganství převažují nad nevýhodami.
Ve srovnání s celosvětovými civilizačními zdravotními potížemi typu kardiovaskulární choroby, obezita, nebo cukrovka II. typu z tohoto souboje veganství vychází přece jen poněkud lépe.
Pro dosud nerozhodnuté je zajímavou příležitostí vyzkoušet si vegan stravu počátkem každého roku v lednu, kdy svou tradici drží takzvané Veganuary. Vegan a January (anglicky leden) rovná se veganuary. Každý zájemce má možnost vyzkoušet si, jak se stát veganem. Třicet dní se stravovat vegansky a zjistit, co vše taková forma jídelníčku obnáší.