18. června pražské ulice ožijí pochodem Veggie Parade, jehož účelem je upozornit veřejnost na (ne)etickou stránku chovu zvířat. Sejdou se zde vegani, vegetariáni, vitariáni a další, kterým není jedno, v jakých podmínkách žijí a umírají zvířata, která jsou chována jen proto, aby se stala živočišnými produkty na pultech obchodů.
Asi dvouhodinový pochod proběhne formou nenásilné street party, která bude pokračovat ve Stromovce veganskými hody s informačními, jídelními a prodejními stánky.
Pořadatelem mezinárodní oslavy Veggie Parade je česká veganská organizace Otevři Oči, která krom Veggie parade pořádá také pravidelná páteční promítání na Náměstí Republiky v Praze, pouliční ochutnávky veganských jídel, Světový den hospodářských zvířat, filmový festival Zvířata jsou taky lidi, každoroční protesty proti pouličnímu zabíjení kaprů a ochutnávky vánočních alternativ, přednáškové večery nebo koncerty a další akce zaměřené na práva zvířat.
A právě organizaci Otevři Oči jsme požádali, aby nám zodpověděla pár záludných otázek a Tereza Vandrovcová se toho ujala.
Jak je to vlastně s Veggie Parade? Je to mezinárodní akce, znamená to tedy, že se slaví i v dalších zemích přesně ve stejný den? Jaká je historie této oslavy v zahraničí, kde všude se slaví a jaký je příběh Veggie Parade v Česku?
Mezinárodní akce je to v tom smyslu, že se pod tímto či podobným názvem (např. Veggie Pride, či Veggie Pride Parade) koná v různých městech po celém světě. Nekonají se však ve stejném termínu. První akce tohoto typu se konala ve Francii v roce 2001 a od té doby se rozšířila do mnoha dalších zemí např. Itálie, Anglie, Švýcarska, Velké Británie či Spojených států.
V Česku se první průvod (tehdy ještě nazvaný Veggie Pride) konal v roce 2009 a byl inspirován obdobnými akcemi ve Francii a Itálii. Zajímavostí je, že od nás se tato akce rozšířila do Německa a Polska, když se aktivisté z těchto zemí účastnili té pražské a zalíbilo se jim to.
Akorát je veliká škoda, že v obou těchto zemích od pořádání Veggie Parade po dvou ročnících upustili, ačkoliv byl o akci rostoucí zájem. V Česku se bude letos konat již poosmé.
Tématem letošního ročníku je ZDRAVÍ. Znamená to, že letos dostane přednost aspekt zdraví před tím etickým? Na jaké zajímavé přednášky a přednášející se můžeme těšit?
Etická stránka je pro nás prioritní a v průvodu to bude zřejmé jednak z transparentů, pokřiků ale i ze čtení manifestu, který zůstává již několik let neměnný. Zároveň bychom však rádi využili možné mediální pozornosti k upozornění na problém, že se v naší zemi velká část odborníků staví k veganství spíše odmítavě zejména u dětí, ačkoliv zahraniční výživové instituce správně sestavené veganství pokládají za vhodné pro všechna životní období člověka.
U příležitosti letošní Veggie Parade jsme proto vydali spolu s Českou veganskou společností brožurku „Průvodce veganstvím: Pro lékaře i veřejnost“. V ní zájemci najdou stanoviska vybraných institucí k veganství, základy správné veganské výživy, ale i odpovědi na časté otázky o veganství (např. co se týká zdravotní bezpečnosti sóji, dilematu přirozenosti nebo ekologické udržitelnosti). Přednášky budou také v tomto duchu.
Nejprve vystoupí Vegan Fighter s přednáškou „Veganství pro zdraví a sport“ a poté bude následovat přednáška studentky všeobecného lékařství Elišky Selinger, která bude hovořit o základech veganského stravování, ale zmíní i zajímavé info k tématu nemocničních diet (bezezbytková apod.) spolu s návodem, jak s nimi naložit.
Můžete nastínit ty nejdůležitější zdravotní důvody, proč je pro tělo veganství vhodné?
Rostlinná strava může být přínosem pro lidské zdraví díky nízkému obsahu saturovaných tuků, cholesterolu a živočišných bílkovin a vysokému obsahu polysacharidů, vlákniny, hořčíku, draslíku, folátů a antioxidantů – vitamínů C a E a fytochemikálií.
Mezi konkrétní zdravotní výhody patří nižší výskyt obezity, onemocnění srdce, vysokého krevního tlaku, žlučníkových kamenů, střevních potíží, cukrovky 2. typu a některých druhů rakoviny. Toto však platí v případě, že je strava pestrá a vyvážená. Pokud se někdo bude živit jednostranně ve stylu chleba s hořčicí, může mu to naopak uškodit.
Veganství je někdy u neveganů spojováno s hubenými útlými lidmi. Můžete uvést třeba nějaké aktivní vrcholové sportovce, kteří jsou vegany a zároveň jsou přímo ukázkou zdraví?
Namátkou můžu jmenovat např. Brendana Braziera (Ironman), Patrika Baboumiana (Strongman), Franka Medrana (kalestenika), Tima Shieffa (Parkour atletika), Stepha Davise (horolezectví), Scotta Jureka (ultramaraton), nebo třeba Natea Diaze (MMA). Ti všichni tvrdí, že jim veganská strava pomáhá k jejich extrémním výkonům.
Když jsme tedy u toho zdraví, jak se díváte na problematiku B12 u veganů? Jak doplňovat nejlépe? Obohacené potraviny nebo potravinové doplňky, co konkrétně doporučujete?
Pokud člověk nekonzumuje žádné živočišné produkty a dodržuje hygienické zásady jako mytí rukou a potravin (což je v době pesticidů a chemických hnojiv nutností), musí do své stravy zařadit jeho spolehlivý zdroj. Zvířatům v průmyslových chovech, jejichž potrava není v kontaktu s půdou ani trusem, je vitamin B12 nebo jeho prekurzor kobalt taktéž podáván samostatně.
Jediným spolehlivým veganským zdrojem vitaminu B12 jsou potravinové doplňky (vyráběné kultivací bakterií, nikoli synteticky) a potraviny, které jsou vitaminem B12 obohacené. Nejlepší mi připadají doplňky, protože jsou cenově dostupné a člověk přesně ví, jaké množství přijal. Obohacené potraviny jsou také možnost a myslím, že v budoucnu to bude hlavní zdroj (stejně jako v USA), ale u nás ten výběr zatím není až tak velký.
Veganství samo o sobě zdaleka neznamená zdravou stravu. Jak byste popsala opravdu zdravou a vyváženou veganskou stravu?
Co se týče jednotlivých živin, tak správně rozvržená veganská strava by měla obsahovat spolehlivý zdroj vitaminu B12 (doplňky či obohacené výrobky), vitaminu D (slunce, „opálené“ houby či doplňky), jódu (jodidovaná sůl, mořské řasy, Vincentka), omega-3 mastných kyselin (řepkový olej, vlašské ořechy, lněný olej, doplňky), zinku (luštěniny, celozrnné produkty, ořechy), selenu (para ořechy, lesní houby), vápníku (tm. zelená zelenina, pomeranče, sezam, luštěniny, některé druhy tofu a obohacená rostlinná mléka) a železa (tm. zelená zelenina, celozrnné produkty, sušené ovoce, luštěniny + ovoce či zelenina s vit. C pro lepší vstřebatelnost).
Co se týká celkového složení jídelníčku, tak se doporučuje zařazení celozrnných obilovin (pečiva, těstovin, rýže apod.), luštěnin (a sojových výrobků), ovoce a zeleniny, zdravých tuků a pohlídat si výše uvedené vitamíny a minerály.
Na co všechno se můžeme letos těšit ve Stromovce v závěru Veggie Parade? Jaká hudba, přednášky, stánky na nás budou letos čekat?
Kromě již zmiňovaných přednášek se můžete těšit na výborné jídlo od restaurací a bister (namátkou např. Waipawa, MyRaw Café, Granuja, Puro), food-blogů (Zelí belí, Dewi) a dalších projektů (Kuchařky bez domova, Food not Bombs). Chybět nebude ani oblečení, boty a další veganské výrobky.
Dále budou na místě stánky různých neziskových organizací (Obraz, 269, Svoboda zvířat atd.). A co se týká hudby, tak o první vystoupení se postará MC Dr. Kari a Selector Boldrik (reggae apod.) a po nich vystoupí DJ Smog (funk, hip hop, ska, punk rock, break beat atd.).
Na jakou další vaši akci se můžeme po Veggie Parade těšit?
Další větší akcí bude Světový den hospodářských zvířat, což je pietní shromáždění, které pořádáme každý rok 2. října a které je tak trochu protipólem veselé Veggie Parade. A v listopadu pořádáme v pražském kině Atlas již druhý ročník filmového festivalu Zvířata jsou taky lidi, kde během čtyř dnů (10. – 13. listopadu) představíme řadu zajímavých dokumentárních filmů o vztahu lidí a zvířat.
Díky za zodpovězení otázek. 🙂
Také děkuji a těším se na viděnou.
Tématům týkajícím se veganství, vegetariánství a zdravého životního stylu se věnujeme již řadu let. Naším cílem je poskytovat informace přínosné pro každého, kdo se rozhodl vyřadit živočišné produkty z jídelníčku. Autor je 10 let vegetarián/vegan.
