Těla všech živých organismů se řídí různými biorytmy. To se týká také lidí – fungování našeho těla ovlivňuje takzvaný cirkadiánní rytmus. Co to vlastně je, jak funguje a jak ho nejlépe podpořit se dozvíte v následujících řádcích.
Co je to cirkadiánní rytmus?
Lidské tělo se řídí celou řadou různých biorytmů, každý z nich je jinak dlouhý a může také ovlivňovat odlišné části těla a jeho funkce. Typickým biorytmem je například menstruační cyklus u žen, dalším příkladem může být i roční cyklus závislý na střídání ročních období, Cirkadiánní rytmus je biorytmus těla dlouhý asi 20 až 28 hodin. Řídí tedy průběh celého dne, podílí se na fázích spánku a bdělosti a pomáhá synchronizovat další cykly v těle.
Co vše v těle ovlivňuje
Biorytmus si můžeme představit jako velké hodiny rozdělené do několika úseků. U cirkadiánního rytmu budou velmi podobné klasickým hodinám s přibližně 24 oddíly. Každý z těchto oddílů zahrnuje jinou činnost. Ciferník bychom v první řadě rozdělili na bdělost a spánek. Během bdění i spánkové fáze probíhají různé tělesné pochody. Například funkce ledvin a mozku je zcela závislá na cirkadiánním rytmu. Co dalšího ovlivňuje?
- produkci hormonů jako je melatonin, ale i testosteron nebo růstový hormon)
- tělesnou teplotu, která může být během dne jiná než v noci
- krevní tlak
- činnost většiny orgánů
- střídání nálad
- soustředění a rychlost reakcí
- výkon svalstva a svalovou sílu
Jak podpořit cirkadiánní rytmus
Spánková hygiena
Asi nejdůležitějším bodem je pečlivé dodržování spánkové hygieny. Ke spánku se ukládáme pravidelně, každý den v podobný čas. Stejně tak probouzení by mělo probíhat každý den ve stejnou dobu, víkendů nevyjímaje. Během dne se snažíme spánku vyvarovat. Zároveň je však důležité poslouchat své tělo. Jste-li nezvykle unavení a cítíte velkou potřebu spánku, je vhodné si přispat, jít spát dříve nebo si dopřát dvacetiminutový odpočinek přes den. Může se totiž jednat o první příznaky nemoci nebo jen přepracování.
Nezbytný je kvalitní spánek – pokud jste polovinu noci v polospánku, cirkadiánní rytmus bude rozhozený. Pro vyšší kvalitu spánku potřebujeme kvalitní postel, matraci i lůžkoviny, správnou teplotu v místnosti, čerstvý vzduch. Ke spánku se ukládáme dostatečně unavení a večer nejíme težká a špatně stravitelná jídla. Není vhodná ani konzumace alkoholu či jiných návykových látek.
Cirkadiánní rytmus je zodpovědný také za produkci hormonů, zejména toho spánkového. Jeho správné vylučování můžeme narušit vystavováním se modrému světlu ve večerních hodinách. Tento typ záření je přirozený pro denní světlo. Při sledování televize, mobilu, obrazovky počítače a jiných zdrojů modrého světla mozek “oklameme” a k dostatečné produkci melatoninu nemusí docházet. S tím se pojí další důležitý bod – spěte vždy v úplné tmě.
Dostatek přirozeného světla přes den
Přes den se naopak vystavujte co nejvíce přirozenému dennímu světlu. Ihned po probuzení roztáhněte závěsy či žaluzie a pusťte do ložnice slunce. Pokud pracujete z domu, dopřejte si po ránu krátkou procházku na denním světle – vaše tělo se probudí a vaše vnitřní hodiny budou správně nastavené.
Pokud přece jen máte pocit, že denního světla nemáte dostatek a jste většinu dne zavření pod umělým osvětlením v zaměstnání (což je problém zejména v zimním období, kdy jsou dny kratší), využijte terapie červeným světlem. Díky infračerveným panelům a zářivkám dodáte buňkám dostatek toho správného záření a podpoříte nejen cirkadiánní rytmus, ale také správnou regeneraci svalstva, podpoříte produkci kolagenu nebo zlepšíte svůj psychický stav. Infračervené světlo je nejlepší používat hned ráno, případně v dopoledních a brzkých odpoledních hodinách, radí v MITO light odborníci pro terapii červeným světlem.
Stravování a pitný režim
Pro správnou funkci celého organismu je nezbytný dostatečný příjem všech důležitých živin. Abychom podpořili cirkadiánní rytmus, můžeme využít různé doplňky stravy – například melatonin při nespavosti, vitamín D3 nebo multivitamin, který zahrnuje všechny vitamíny a stopové prvky podílející se na fungování lidského těla.
Dalším krokem je příjem stravy a tekutin v tom “správném čase” – během dne konzumujeme 4-6 jídel v závislosti na zvyklostech, délce dne i výdeji energie. Rozmezí mezi jednotlivými jídly by nemělo být delší než 4 hodiny. Nejvíce tekutin pak přijímáme ráno a v dopoledních hodinách, s odpolednem již příjem vody snižujeme a před spaním bychom větší množství pít neměli. Ve večerních hodinách také změníme skladbu jídelníčku, nevhodná jsou těžká, mastná a tučná jídla, pro jejichž strávení musí tělo během noci využít velké množství energie.
Tématům týkajícím se veganství, vegetariánství a zdravého životního stylu se věnujeme již řadu let. Naším cílem je poskytovat informace přínosné pro každého, kdo se rozhodl vyřadit živočišné produkty z jídelníčku. Autor je 10 let vegetarián/vegan.
