Kdo by nemiloval kyselost a křupavost nakládaných okurek? Navíc mají minimum kalorií, a tak jsou oblíbenou večerní chuťovkou, přílohou i surovinou pro přípravu zeleninových salátů. Seženete je v každém supermarketu, ale jejich cena rychle roste, pro přinášíme tipy pro domácí pěstování a nakládání.
Pro bohatou úrodu
Průměrný Čech zkonzumuje až tři kilogramy okurek ročně. Pokud je to i váš případ a máte dostatečně velký záhon, doporučujeme na nakoupit několik desítek sazenic. Jejich výhodou je poměrně krátká vegetační doba, ale na druhou stranu se musí předpěstovávat a mají rády teplo. Jde tedy o typickou skleníkovou plodinu, která při venkovním pěstování vyžaduje slunné stanoviště chráněné před větrem.
Půdu vyžadují okurky středně těžkou a pozor na to, že byste měli záhony střídat. Na stejném místě byste je neměli vysazovat minimálně dva roky. Vhodný je vertikální i horizontální způsob pěstování. S opěrou budete mít víc práce, ale zase se nemusíte obávat, že okurky začnou při vlhkém počasí zahnívat. U vzrostlých rostlin myslete i na zaštipování výhonů a případně i chemický postřik, ale neprovádějte ho častěji než třikrát za sezónu.
Předpěstované rostliny se v našich podmínkách sází zhruba v polovině května. Velmi obávaným škůdcem jsou slimáci, na které se zkušeným zahrádkářům osvědčily piliny, sláma nebo vaječné skořápky – zkrátka různé přírodní prostředky které pohlcují vlhkost, protože právě tu slimáci milují.
Kromě toho ale napadá okurky i mnoho chorob. Objevit se mohou například některé druhy plísní, které podle typických skvrn poznáte na první pohled. Jak jim zabránit? Největší efekt mají chemické postřiky v kombinaci s opěrnou sítí.
Dalším problémem jsou padlí na listech, kdy listy vypadají jako pocukrované a postupně žloutnou a odumírají. Riziko této infekce zvyšuje suché a teplé počasí a řešením jsou hlavně postřiky, které ale mnohem lépe fungují před jejím vznikem. Ve skleníku pak funguje i vykuřování.
Kvůli výkyvům počasí někdy dochází k takzvanému korkovatění okurek. Ideálním řešením je v tomto případě prevence. Rostlinám tedy vytvořte foliový přístřešek, který zabrání rychlé ztrátě vlhkosti a následnému zasychání plodů na prudkém slunci.
Sklízejte a zavařujte jako profesionál
Po 12 týdnech od vysetí se na rostlinách vytvoří plody o velikosti 4 až 7 cm, což znamená, že jsou připravené ke sklizni. Jen byste ještě měli zkontrolovat jejich kvalitu a vyřadit přezrálé nebo jakkoli poškozené plody, které by mohly znehodnotit celou várku.
Samotné zavařování je poměrně rychlé a jednoduché, ale samozřejmě záleží na množství. Určitě se neobejdete bez sladidla. Jde jen o to, jaké vybrat. Dříve se hodně používal sacharin, díky kterému kyselé okurky krásně křupou. Později ale vyšlo najevo, že sacharin může způsobovat zdravotní problémy, proto většina lidí dává přednost klasickému cukru.
Dále nezapomeňte na vhodné koření a další ochucující složky, jako je kopr, kořenová zelenina a cibule. Nejprve se ale pusťte do přípravy nálevu, na který potřebujete dva litry vody, ocet, vybrané sladidlo, sůl a koření. Využijete především bobkový list, nové koření, hořčičné semínko a případně i hřebíček.
Nálev vařte v dostatečně velkém hrnci zhruba 15 minut a nechte zchladit. Mezitím si připravte čisté vyvařené sklenice, do kterých dejte mrkev, cibuli, snítky kopru a samozřejmě i okurky. Nakonec vlijte studený nálev, zavíčkujte a ještě asi 15 minut zavařujte na 80 °C.
Kyselé okurky stokrát jinak
Nakládané okurky skvěle chutnají samotné, ale také jako příloha ke smaženým nebo zapečeným jídlům. Zároveň jsou skvělým oživením zeleninových salátů, pomazánek, omáček, a dokonce i polévek. Trendem se v poslední době stávají francouzské mini okurky, takzvané corničonky, které se často podávají k vínu, ať už na prkénku nebo přímo ve sklenici.
Tématům týkajícím se veganství, vegetariánství a zdravého životního stylu se věnujeme již řadu let. Naším cílem je poskytovat informace přínosné pro každého, kdo se rozhodl vyřadit živočišné produkty z jídelníčku. Autor je 10 let vegetarián/vegan.
