Rostlinná kuchyně v tradičním pojetí - rozhovor s Kuchařkou ze Svatojánu

Rostlinná kuchyně v tradičním pojetí  - rozhovor s Kuchařkou ze SvatojánuTi kdo milují zdravé jídlo, vaření, krásné fotografie, přírodu, a tradiční hodnoty, budou jásat. Přinášíme totiž rozhovor s paní Evou Francovou, autorkou známého vegetariánského food blogu a tištěné knihy Kuchařka ze Svatojánu. Eva Francová lidem skrze své vlastní kuchařské umění přináší nejen chutné, krásně barevné a neotřelé zdravé recepty, ale také kus něčeho, co vás chytne u srdce a přiměje se pozastavit a popřemýšlet o vlastním životě, hodnotách, směřování i způsobu stravování.

Paní Evo, váš facebook i foodblog a nyní i kniha jsou kuchařskou inspirací pro velkou spoustu vegetariánů, veganů, ale i lidí, kteří se stravují masitě. Food blogů je v dnešní době velká spousta, ale z vaší práce a stylu čiší něco krásného a tradičního. Dokázala byste vy sama popsat, jaké hodnoty lidem přinášíte ?

Na to se těžko odpovídá, protože přinášet někomu hodnoty není primárně mým cílem. Chci prostě lidem ukázat, že najíst se dá i bez toho, že by někdo jiný musel trpět. Pro mě osobně je nejdůležitější hodnotou soucit.

Kde čerpáte inspiraci ke svým receptům ? Máte nějakého kuchaře/kuchařku, ke kterému vzhlížíte a je vaším vzorem ?

Nejvíce inspirace hledám ve starých kuchařských knihách, a recepty z nich převádím do vegetariánské nebo veganské formy, to mě baví. Já vlastně žádné kuchaře neznám, televizní pořady o vaření nesleduji a kuchařské blogy také ne. Jsem vlastně takový jezevec, který si dělá všechno po svém v té své noře.

Jsou pro vás a vaši rodinu důležité české tradice a svátky ? Slavíte je ? Pokud ano, který máte najraději ?

Já mám v úctě svátky, které souvisí s přírodními cykly, se slunovraty a rovnodennostmi. Protože žijeme na vsi a máme velkou zahradu a okolo přírodu, vidím, že se v tyto dny a době okolo nich skutečně něco mění a děje. Něco, co má vliv na lidi, zvířata i rostliny. Já mám nejraději letní slunovrat, v přírodě je v té době nejvíce radosti. Ale vítám i ten zimní, člověka nutí k usebrání a zklidnění, ujasnění priorit a vlastního směřování.

Všechny vaše recepty jsou vegetariánské či veganské a vy sama jste vegetariánka. Jak, kdy a proč jste se k vegetariánství dostala?

Soucit ke zvířatům jsem měla odjakživa, ale až v dospělosti mi nějak naplno vlastně došlo, co to vlastně jíme. Jsem vegetariánem ze soucitu, jiný důvod v tom není. Bylo mi 27 let, dnes je mi 47, takže maso nejím už dvacet roků. Tenkrát jsem byla v širokém okolí sama, jiného vegetariána jsem neznala, nebyl internet, neměla jsem kde najít informace, nebyly žádné prodejny se zdravou výživou. Dnes už je společnost mnohem lépe nakloněna vegetariánům a veganům, máme to snazší. Dlouhá léta jsem zastávala názor, že mléčné výrobky z malé rodinné farmy, kde se krávy pasou venku i s telaty, jsou eticky v pořádku, vejce z domácího chovu ze dvora také. Posledních několik let už si to nemyslím a nevařím a nenakupuji žádné mléčné výrobky. Slepice máme svoje, samozřejmě dožijí, nikdo je nezabije a vzorně se o ně staráme, takže si občas vajíčko dám, ale skutečně pouze to „naše“.

V jednom z dalších rozhovorů s vámi jsem si vyslechla, že jste s manželem vyměnili klasický ,,konzumní“ hektický způsob života a náročnou práci za poklidnější vesnický. To se mi osobně moc líbí. Můžete nám přiblížit, jak jste k tomu dospěli ? Čeho jste se museli vzdát a co jste naopak získali ? Jste takto spokojenější ?

Žili jsme stejně jako většina lidí, přes den v práci, večery a víkendy doma. Dovolená u moře, dvě auta, televize. Rozhodnutí s tím skončit a tyhle věci opustit přišly postupně, zbavovali jsme se jedné části svého života po druhé. Trávit čas v kanceláři a na svět se dívat skrze okno mi připadalo čím dál tím víc jako nesmysl a manžel se už nechtěl podílet na devastaci krajiny (pracoval u velké nadnárodní stavební firmy, která staví silnice). Tak jsme se rozhodli, že se uskromníme a pokusíme si na sebe vydělat z domu. Založili jsme malé rodinné grafické studio. Prodali jsme BMW a Vectru, vyhodili televizi. Oblečení nakupujeme v second handu, telefony máme tlačítkové a bez internetu. První roky byly krušné, finančně jsme na tom byli nesrovnatelně hůř než předtím, ale vzhledem k tomu, že to bylo naše rozhodnutí, a tahle situace nebyla vynucena vnějšími okolnostmi, byli jsme trpěliví. Takže jsme ztratili peníze a jakýsi společenský kredit, který je na peníze vázaný, ale získali jsme klid, vyrovnanost, víc času pro sebe navzájem, víc času pro vlastní myšlenky, čtení, a hlavně víc času na zahradu, na přírodu, na to, co se vlastně venku děje, když jsou lidé v továrnách a kancelářích. Jsou to každodenní zázraky, které jsme získali. Kromě toho vznikla z potřeby ušetřit i záliba v tom „udělat si to doma sama“. Začala jsem vařit pouze ze surovin, sbírat, sušit a zpracovávat byliny, vyrábět bylinnou kosmetiku, péct chleba, pěstovat zeleninu. Na vahách naprosto jednoznačně převážil zisk nad ztrátou a jediné, co nás mrzí, že jsme to neudělali dřív. Ale každá událost má svůj čas, takže je to patrně v pořádku. Asi jsme dříve nebyli zralí na tohle rozhodnutí a mohlo by nám víc uškodit než prospět.

A jak je to se surovinami. Přečetla jsem si, že se snažíte mít co nejvíce surovin vlastních, ze zahrádky ? Týká se to jen ovoce a zeleniny, nebo i dalších plodin – obilí atd. ?

Týká se to především ovoce a zeleniny, ale také bylin, divokých i pěstovaných. Koupila jsem si mlýnek na obilí, takže si na chleba mouku melu doma. Obilí nakupujeme od českých pěstitelů.

Sdílí i vaše děti a zbytek vaší rodiny stejné hodnoty jako vy ? Tím myslím hlavně způsob stravování, život na vesnici, domácí suroviny.

Ano, celá rodina žije stejně. Mám dvě dospělé děti s vlastními rodinami a dceru, která je na střední škole. Všichni vyznáváme stejné nebo velmi podobné hodnoty.

Jakým jídlům dáváte přednost ? Jste spíše na sladké nebo na slané ? Raději pečete, vaříte, smažíte ?

Já mám nejraději polévky a chleba. Na tom bych asi přežila. Ale mám ráda také šťavnaté ovocné moučníky typu crumble. U nás se skoro nesmaží, ne kvůli zdravotním dogmatům, ale protože nám smažené nechutná, raději peču. Mám kamna na dřevo a v nich to je čirá radost.

Existuje spousta názorů na to, jak by se měl člověk stravovat co nejzdravěji – bez lepku, podle krevních skupin, vitariánsky, makrobioticky, podle čínské medicíny atd atd. Informačně přehlcený člověk aby se v tom vyznal :) Kromě vašich kuchařských knih, máte ještě něco, podle čeho se rozhodujete vy, co bude nebo nebude na talířích členů vaší rodiny ?

Ano, podle vlastního svědomí, to je jediný důležitý faktor. Nestavět sebe sama nad ostatní a nepodřizovat vše svým potřebám a zálibám. A samozřejmě ještě stále je co zlepšovat, to je práce na celý život.

Obměňuje se váš jídelníček podle sezóny ? Tedy že jíte v každém ročním období jinak?

Ano, přirozeně vařím podle úrody ze zahrady. Ale vzhledem k tomu, že na blogu mám jeden nový recept denně, nejsem schopná vždy do puntíku tuto sezónnost dodržet, je to opravdu obrovská spousta receptů.

Jaký je váš úplně nejoblíbenější recept ?

Mám velmi ráda indickou kuchyni, různé dhaly a placky, špenát s tofu místo panýru, na tom si vždycky pochutnám.

Moc vám děkuji za odpovědi. :)
Já také děkuji a přeji, ať se vám vaše práce daří a vegetariánů a veganů ať stále přibývá.

Blog Evy Francové se spoustou krásných receptů najdete zde: 

http://kucharkazesvatojanu.blogspot.cz/

Hanka Pavlíčková Vegan.cz